Po obecném úvodu v předchozím článku se dnes podíváme na to, jaká práva má spotřebitel v rámci reklamace ojetého vozidla vůči jinému spotřebiteli, tzn. situace, kdy jedna fyzická osoba kupuje od jiné ojeté auto a prodávající není podnikatel, jehož předmětem obchodní činnosti je prodej vozidel.

1. Záruční doba

První podstatnou informací je doba, po kterou se kupující může domáhat svých práv.

Tato lhůta je 24 měsíců (2 roky) od odevzdání věci. Obecně tedy kupující musí své nároky uplatnit do dvou let, ale je zde několik „ale“, a to:

– právo reklamovat vady se nevztahuje na ty vady, které kupující mohl „s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy; to neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě“ (§2103 občanského zákoníku)

– vadu je nutné vytknout prodávajícímu „bez zbytečného odkladu, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči kupující zjistit“, jinak soud právo z vadného plnění nepřizná (§2112 obč. zák.).

Lhůta pro reklamace je sice dvouletá, ale i tak je nutné věnovat kvalitě vozidla pozornost a případné vady odhalovat a obratem své nároky vůči prodávajícímu uplatňovat.

2. Rozsah odpovědnosti (za co prodávající odpovídá)

Protože se jedná o použitou věc (ojeté auto), neodpovídá prodávající „za všechno“.

Ve skutečnosti prodávající odpovídá pouze za ty vady, které na prodaném autě existovaly v době předání, i když se vyskytly později.

Prodávající tedy neodpovídá za to, co se pokazilo po prodeji, pokud to nebylo vadné už při prodeji.

Když kupující uplatňuje reklamaci, může ji tedy uplatnit jen ve vztahu k tzv. skrytým vadám, tj. vadám, které v době předání existovaly, ale projevily se až následně (§2100 obč. zák.).

Toto představuje pro kupujícího ojetého auta největší problém, protože je to kupující, kdo musí u ojetého auta prokazovat, že vada, kterou reklamuje, na vozidle existovala už v době předání. Pokud od prodeje uplynula delší doba, je prakticky nemožné něco takového prokázat. Vyhlídky kupujících na úspěšnou reklamaci se u ojetého auta proto rapidně snižují s každým dnem a kilometrem, který s vozidlem najedou. Mohou sice vady uplatňovat v průběhu dvou let, ale již po několik týdnech, ne-li dnech (záleží i na počtu najetých kilometrů) už nelze rozlišit, kdy vada vznikla. A když kupující neprokáže, že na vozidle musela být v době předání, nebude úspěšný (u nových aut je to jinak – k tomu jindy).

U ojetých aut proto nemá příliš smysl spoléhat na výše uvedenou dvouletou dobu a je nutné ojetá auta před nákupem pečlivě prohlédnout a zkontrolovat, přičemž určité „loterii“ se kupující při nákupu ojetého auta nikdy nevyhne.

3. Způsob uplatnění

Největší chybou, kterou kupující při uplatňování vad činí, je to, že vadu neuplatňují u prodávajícího, ale nechávají si vady odstranit jinde a někým jiným a po prodávajícím to pak chtějí „jen“ zaplatit.

Takový postup automaticky zcela zruinuje jakékoli šance na úspěšné uplatnění reklamace.

Vady je vždy nutné vytýkat prodávajícímu a nikdy jinak. Když kupující vadu nechá odstranit jinde, tak zcela znemožní její přezkoumání a prakticky tak prodávajícího z odpovědnosti vyviní.

Základní postup, pokud od prodávajícího něčeho kupující chce dosáhnout, což, jak jsem psal výše, s přibývajícími kilometry stejně je méně a méně úspěšné, je uplatnit vadu u něho. Prodávající musí podle občanského zákoníku „dostat šanci“ reklamaci vyřídit, takže vždy kupující musí jít za prodávajícím a vadu formálně uplatnit u něho.

Protože v soudních sporech jsou největším problémem důkazy, je nutné při uplatňování pečlivě myslet na to, jak vše kupující prokáže. To znamená:

– pokud je to možné, zachytit existenci, povahu a průběh vady např. na obrazový záznam (udělat video nefungujícího auta) nebo nechat vozidlo prohlédnout odborníkem (servisem) nebo znalcem a nechat ho zpracovat nějakou zprávu (ale, pozor, na nic nesahat)

– s prodávajícím sepsat reklamační protokol v písemné podobě, kde bude vše uvedeno, tzn. kdy došlo k uplatnění, jaká je povaha vady a jaké nároky kupující uplatňuje (oprava, sleva, odstoupení od smlouvy atp.).

V další části se podíváme podrobně na to, jaké nároky kupující může uplatnit.

Čtěte dále:

Reklamace vad nového auta spotřebitelem vůči podnikateli – díl II. Reklamace vad nového auta spotřebitelem vůči podnikateli – díl I. Smluvní a zákonná záruka – znáte rozdíl a víte, kdy o záruku přijdete? Reklamace vad nového auta spotřebitelem vůči podnikateli – díl II. Reklamace vad nového auta spotřebitelem vůči podnikateli – díl I. Smluvní a zákonná záruka – znáte rozdíl a víte, kdy o záruku přijdete? Reklamace vad ojetého auta spotřebitelem vůči spotřebiteli – díl II. Reklamace vad ojetého auta spotřebitelem vůči spotřebiteli – díl II.