Je to paradox, řidiči jsou schopni se starat o své automobily (což je samozřejmě v pořádku), řešit každý škrábanec či téměř neslyšitelný zvuk ale svůj (zdravotní stav) velmi často podceňují. Ohrožují tak život nejen svůj, ale i ostatních účastníků silničního provozu a přitom tisíc dopravních nehod je každoročně zapříčiněno špatným fyzickým nebo psychickým stavem řidičů. To znamená, že se každý den na silnicích v České republice stanou tři dopravní nehody, které způsobil člověk, jemuž nebylo dobře, nebo nebyl v ideální kondici.
Problémem není to, že se někomu udělá špatně za volantem, to se prostě stát může, horší je to, když se řidič posadí do auta vedomě s tím, že se necítí fajn, ale říká si „že to zvládne“ nebo „že to nic není.“ MY samozřejmě nehodláme podněcovat k přehnané hypochondrii, nicméně na alarmující čísla v souvislosti se zdravotním stavem řidičů upozorňuje kampaň Ty to zvládneš Asociace Záchranný kruh a ze statistik je zřejmé, že v České republice celá řada řidičů svůj zdravotní stav podceňuje.
Ve společnosti je obecně zakořeněný mýtus, že člověk přeci infarkt nebo mrtvici neovlivní. „Není to pravda. Každý řidič by měl absolvovat pravidelné prohlídky u lékaře a na základě jeho rad minimalizovat rizikové faktory, které k těmto chorobám vedou. A to již od útlého věku. Žádný řidič by neměl podceňovat příznaky začínajících zdravotních potíží, zejména akutně vzniklých přímo za volantem,“ říká Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh.
Právě infarkt je jednou z nejnebezpečnějších záležitostí za volantem. „Přes třicet dopravních nehod ročně se stane, protože řidič při jízdě zemře v důsledku infarktu myokardu či jiného akutního stavu. Problém pak ale bohužel nastává i pro ostatní účastníky silničního provozu. Auto s postiženým se stává neovladatelné, navíc nebrzdí a hrozí střet v plné rychlosti. Proto myslete na sebe, své blízké i ostatní cestující a při prvních příznacích navštivte lékaře,“ radí Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. Je paradoxní, že i obyčejná chřipka nebo únava může vést k dopravní nehodě.
Řízení je obvykle bráno jako samozřejmost, kterou zvládne každý za jakéhokoliv stavu. „Člověk by neměl brát řízení na lehkou váhu. Pětina řidičů sedá za volant, i když je unavena. To může vést k mikrospánku, ale i zpomalenému vnímání, což může mít fatální důsledky. Na kvalitu jízdy má vliv i deprese nebo dokonce nachlazení a další běžné nemoci,“ doplňuje Smetana.
Řidiči také často neznají vedlejší účinky svých léků. Nevhodnost léků pro řidiče bývala dříve označována přímo na obalech. Dnes se ale musí šofér sám zajímat, prostudovat příbalové letáky a případně konzultovat jejich užívání s lékařem či lékárníkem. „Nebezpečné jsou zejména léky působící na nervový systém a silná analgetika, tedy silné léky proti bolesti. Problémy ale mohou mít i řidiči užívající léky na cukrovku nebo vysoký tlak,“ varuje Josef Kult, lékař Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. Necítíte-li se za volantem stoprocentně, automobil na bezpečném místě odstavte…
Opravdu. V případě, že řidič ucítí jakoukoliv slabost za volantem, odborníci radí vozidlo na prvním bezpečném místě odstavit. „Jestliže řídíte, je doslova nutností nepodceňovat příznaky náhle vzniklé bolesti, pocit dušení, záchvat úporného kašle, alergické reakce, závratě, poruchy vidění, pocit na omdlení, brnění končetin, poruchy nebo výpadky hybnosti či řeči. To vše by pro řidiče mělo znamenat jediné — ihned zastavit a potíže řešit,“ podotýká Jiří Smetana.
V České republice je problém, že povinné prohlídky řidičů se zde týkají až lidí ve věku od 65 let. „Ani tyto prohlídky ale vždy neodhalí, v jakém zdravotním stavu bude řidič v následujících dnech. Přitom zdravotní potíže se netýkají jen seniorů, mohou se objevit v jakémkoliv věku. Každý si tedy musí svůj zdravotní stav hlídat sám. Je to zodpovědností každého řidiče. Měli bychom si uvědomit, že nekontrolovaně jedoucí auto se stává zbraní, která může zabít nejen nás a naše blízké,“ říká Pavel Žíha, vedoucí odboru dopravní policie z krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. „Podcenění zdravotního stavu je nešvarem, o kterém se ve společnosti příliš nemluví a ani řidiči často nedbají na signály, jež jim jejich tělo vysílá, a pokračují v jízdě. U následných nehod zažíváme beznaděj, ale i vztek. Šlo jim přeci zabránit. Navštěvovat pravidelně lékaře, nesedat za volant pod vlivem léků, v případě únavy nebo jakýchkoliv zdravotních potíží nepokračovat v jízdě, to jsou základy, na které by měl každý myslet. Místo toho se kvůli podcenění zdravotního stavu tragédie posouvá i do dalších rodin,“ upozorňuje Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh.
zdroj a info: realita.tytozvladnes.cz
