Renault Espace IV. generace (2002 – 2014): Profil ojetiny

CELKOVÉ HODNOCENÍ 2.5 z 5.0
  • Jízda
    3 z 5.0
  • Komfort
    1 z 5.0
  • Kvalita
    4 z 5.0
  • Náklady
    2 z 5.0
Redakce
0

Renault Espace 4. generace se na rozdíl od předchůdců nevyráběl u partnerské Matry, ale přímo na linkách Renaultu. Praktickou výhodu to pro uživatele nepřineslo žádnou, spíše naopak: tento model velmi neprozřetelně zkombinoval masívní nasazení nedostatečně prověřených elektronických vymožeností (startovací karty) s přestupem na Long Life servisní intervaly. Právě výměny oleje až po 30 000 km byly pro nepříliš odolné čtyřválcové diesely vlastní konstrukce vyloženě smrtící, mnohé z nich končily s přidřeným a klepajícím klikovým ústrojím. Všechno ještě dorazila nevhodná volba vrcholného třílitrového dieselu od Isuzu, který měl nalákat nejnáročnější zákazníky.

Ti paradoxně dostali užraný a špatně chlazený motor s kompletně zfušovanou elektroinstalaci, kterému navíc po čase uměly díky tepelné deformaci hliníkového bloku poklesnout vložky válců. Cena opravy (výměny motoru) by dnes přesáhla cenu hodně hezkého ojetého auta, proto nemá smysl o této verzi vůbec uvažovat – byť pozdější modifikace se 133 kW už tolik problémů neměla. Dalším nechvalně proslulým motorem je čtyřválec 2.2 dCi.

Z dieselů lze akceptovat vlastně jen dva motory. Jednak starší a slabší 1.9 dCi, který při intervalu výměny oleje po 15 000 km a občasných kontrolách mezichladiče stlačeného vzduchu (zda v něm neulpívá olej propouštěný netěsným turbodmychadlem) dokáže obstojně fungovat. A pak novější 2.0 dCi, který sice také není úplně bezchybný, ale ze zdejších dieselů zatím vykazuje suverénně nejmenší procento poruch.

Největší jistotu přinášejí benzínové verze, které nejsou kvůli vysoké spotřebě příliš oblíbené, což stlačuje jejich cenu. Ani spolehlivý motor ale ještě není zárukou pojízdnosti, zkolabovat umí i převodovky (jak manuální PK6, tak automat) a hlavně elektroinstalace. Sem tam nefungující komfortní funkce či nesmyslná hlášení přístrojů lze ještě přejít, potíže s elektrickou parkovací brzdou nebo vadnými čtečkami startovacích karet však opravdu znemožňují s autem odjet.

Obecně platí, že novější ročníky jsou už vychytanější, proto se příplatek za mladší kus rozhodně vyplatí. Doporučujeme alespoň modely takzvané Fáze 2 (tedy po modernizaci v roce 2006). S výjimkou často zkroucených brzdových kotoučů je podvozek vcelku odolný a hlavně velmi příjemně naladěný. Výborný komfort odpružení od francouzského MPV zákazník očekává jako samozřejmost, ale dobré jízdní vlastnosti i přesné řízení tohoto kolosu jsou i po letech příjemným překvapením.

Motory, které doporučujeme
2.0 Turbo 125 kW

Pro ojetý Espace se zdají být vhodnější benzínové motory, u nichž v budoucnu nehrozí tak široké spektrum možných závad. Základní atmosférický 2.0 16V je pro těžký vůz slabý, šestiválec 3.5 V6 původem od Nissanu zase velmi vzácný a zbytečně těžký a užraný. Kompromisem je 2.0 Turbo, dostatečně pružný a stále relativně jednoduchý spolehlivý motor se spotřebou kolem 10 litrů na 100 km. Modernizovanou verzi se 125 kW doporučíme hlavně proto, že se dodávala k celkově vychytanějším faceliftovaným modelům.

Typické závady

  • Závady převodovek (manuál i automat)
  • Závady vstřikovačů (diesely)
  • Uvolnění vložek válců u 3.0 dCi, tlakování do vodního okruhu (neopravitelná závada vyžadující kompletní výměnu motoru)
  • Přehřívání motoru u verze 3.0 dCi
  • Přidřené motory (zejména 1.9 a 2.2 dCi provozované s dlouhými intervaly výměny oleje)
  • Selhání rozvodů u 2.2 dCi
  • Závady EGR ventilů (u 2.2 dCi často i propálené trubky vedení plynů)
  • Poruchy tlumičů torzních kmitů na pohonu pomocných agregátů (první ročníky čtyřválců)
  • Nefunkční čtečky karet
  • Poruchy elektroinstalace obecně

Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!

Author
Redakce