Rapid měl hrát roli levnější alternativy k Octavii, vlastně se jednalo o nástupce poměrně oblíbeného modelu Octavia Tour. Na rozdíl od Octavie, která technicky vychází z Golfu, využívá Rapid koncernovou platformu PQ25 společnou například s Audi A1 či Volkswagenem Polo. Na trh byl uveden v roce 2012 a vlastně až v roce 2019 byl nahrazen zcela novým modelem Škoda Scala.
Ačkoli má Rapid technicky blíže k Fabii, uvnitř je prostoru dostatek a zejména místem na zadních sedadlech ve své třídě vyniká. Kufr je pak přímo obrovský. Nedá se ale říci, že by byl Rapid nijak zázračně komfortní, přeci jen je to auto vyvíjené s ohledem na cenu. Uvnitř je tedy vyšší úroveň hluku a jízda není kdo ví jak pohodlná a kultivovaná. Kvůli vyšší užitečné hmotnosti má Rapid poměrně tuhý podvozek. Řešením pro české silnice jsou tak relativně malá kola s vysokým profilem pneumatik. Ideální jsou patnáctky, na šestnáctkách už auto začíná dost drncat. Sedmnáctky jsou pak absolutní nesmysl, zejména pokud plánujete jezdit po průměrných českých silnicích. S tuhým podvozkem ale nekoresponduje ovladatelnost. Rapid se sice řídí výrazně lépe než třeba Citroën C-Elysée a Peugeot 301, ale jeho směrová stabilita na dálnici v silném větru je opravdu mizerná.
Na českém trhu byl Rapid oblíbenou volbou firem, které jím nahrazovaly ve fleetech pro nižší management a zaměstance dražší Octavie. To se ale často podílí na stavu některých firemních kusů. Auto mívá sice vedenou servisní historii, ale mnoho služebních řidičů se na nebohých Rapidech mstí zaměstnavateli za to, že od něj nenafasovali „Octavii v elegenaci v dvoulitrovém tédéíčku“. Mnoho Rapidů tak ve firemních flotilách dostává pořádně za uši.
Auto po soukromníkovi bude asi perspektivnější už díky obvykle nižšímu nájezdu. A z hlediska motorů se není potřeba nijak zvlášť bát benzinového čtyřválce 1.2 TSI. Provedení v Rapidu má již odolnější rozvodový řetěz a problémy s ním nejsou. I potíže s vypalováním katalyzátoru by už měly být minulostí, ale vozy provozované pouze na krátkých trasách pořád ředí olej benzinem. Na karbonování jednotka netrpí, ale přesto pro lepší kondici vstřikovačů doporučujeme tankovat aditivované palivo. Při spotřebě okolo 6 l/100 km není ten příplatek za VIF nebo aditivovaný benzín vražedný. Úsporný řidič dokáže dlouhodobě jezdit s Rapidem 1.2 TSI i za pět litrů.
Jednotka 1.4 TSI dávala smysl jen tehdy, pokud jste chtěli Rapid s automatem, ale z hlediska spolehlivosti to není zcela šťastné řešení. Čtrnáctistovka se problémů s rozvodovým řetězem (a jeho napínákem) nikdy nezbavila, ale především sedmistupňové DSG se suchými spojkami je továrna na problémy. Když už, chtějte verzi po modernizaci, to je motor EA211 se spolehlivými řemenovými rozvody.
Motor 1.6 TDI by nemusel být špatná volba, pokud má za sebou pravidelné servisní prohlídky a nemá ještě natočeno přes dvě stě tisíc. Vy si zkraťte interval výměny oleje na 15 000 km nebo jeden rok a bude fungovat. Pevný setrvačník sice duní, ale zase máte o starost méně. S filtry pevných částic u správně fungujících motorů problémy nebývají a jediným choulostivým místem je vstřikování a EGR ventil. Vstřikovače potřebují aditivovanou naftu, která je pomáhá mazat a čistit. Kvůli nevhodně poskládané převodovce ale není naftový Rapid zázračně úsporný, jezdí za 5 litrů jako benzinová 1.2 TSI. U dieselů po vyšších nájezdech začíná drhnout mechanická pětistupňová převodovka.
Po modernizaci se pod kapotou dostala tříválcová jednotka 1.0 TSI a jakkoli to není špatný motor a zatím nehrozí katastrofálními závadami, z řidičského pohledu je starší jednotka 1.2 TSI přeci jen lepší volba. Už kvůli lepšímu spodku netrápí čtyřválec tolik spojku. Po modernizaci se ještě chvíli nabízel motor 1.2 TSI EA211 (66 a 81 kW). Ten také můžeme s klidem doporučit, určitě více než 1.0 TSI. I ten přešel na řemenové rozvody. Tříválci 1.4 TDI se vyhněte, to už je lepší 1.6 TDI s přeci jen kultivovanějším chodem a lepším nástupem z nízkých otáček.
Motory, které doporučujeme
1.2 TSI
Pravděpodobně nejlepší pohonná jednotka pro Rapid a je celkem jedno, v jakém provedení. Výkonnější verze se šestistupňovou převodovkou má samozřejmě přesvědčivější dynamiku na dálnici, ale v reálném provozu stačí i ten slabší. Zvládne jezdit za 5 až 6 litrů benzínu a krom běžného servisu nic nepotřebuje. Jenom pozor na neustálé krátké popojížďky, potom motor ředí olej benzinem. Z dlouhodobého hlediska také motoru dělá dobře aditivované palivo, šetří totiž vstřikovače. Při nízké reálné spotřebě ten drobný příplatek za VIF nebo aditivovaný benzín nikoho finančně nepoloží.
Typické závady
- Unavená pětistupňová převodovka (hlavně u 1.6 TDI po vysokých nájezdech)
- Závady dvouspojkové převodovky 7DSG
- Klepání od podvozku (obvykle tyčky stabilizátoru)
- Překousané kabely od kun (hlavně 1.2 TSI)
Značně opotřebovaný interiér (plasty, sedadla, čalounění) některých firemních kusů podle hesla „moje to není, tak ať se stará zaměstnavatel“
Komentář k typickým závadám
Na českém trhu byl Rapid oblíbenou volbou firem, které jím nahrazovaly ve fleetech pro nižší management a zaměstance dražší Octavie. To se ale často podílí na stavu některých firemních kusů. Auto mívá sice vedenou servisní historii, ale mnoho služebních řidičů se na nebohých Rapidech mstí zaměstnavateli za to, že od něj nenafasovali „Octavii v elegenaci v dvoulitrovém tédéíčku“. Mnoho Rapidů tak ve firemních flotilách dostává pořádně za uši.
Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!
