Po avantgardně tvarované druhé generaci se Renault Mégane vrátil ke konzervativnějšímu a líbivějšímu designu, který lépe koresponduje s relativně konvenční technikou v jeho útrobách. Za zmínku stojí dvě důležité věci: zaprvé kombi Grandtour je postaveno na delším rozvoru (proti výchozímu 5dv. hatchbacku o 63 mm), takže nabídne mnohem lepší prostornost v zadní části kabiny a pro rodinné účely je celkově výhodnější. Za druhé v případě 5dv. hatchbacku existují vlastně 2 verze Méganů: běžný Mégane a pak jeho „ekonomická“ verze Mégane Generation.
Liší se místem výroby (Generation se vyrábí v Turecku stejně jako odvozený sedan Fluence), dostupnou výbavou i některými technickými a technologickými rozdíly. Generation má o něco jednodušší zavěšení kol, podobné Méganu 2. generace, jeho karosérie je svařována bodově (u klasického francouzského Méganu i laserem) a auto je ochuzeno o mnoho zajímavých prvků výbavy. Na druhou stranu má větší „balonové“ pneumatiky (lépe tlumí ostřejší nerovnosti), mírně vyšší světlou výšku podvozku, jednodušší elektroinstalaci, hezčí přístrojový štít s analogovým rychloměrem a spolehlivější konvenční ruční brzdu.
Vzhledem k tomu že elektroinstalace francouzských vozů bývá po letech zdrojem rozličných problémů a jednoduchý měkčeji odladěný podvozek modelu Generation se lépe pere s horší kvalitou silnic, mohla by být právě turecká verze tajným tipem pro motoristy žijící například na venkově.
Nejčastější motorizací je benzínová šestnáctistovka. Není moc pružná, ale zejména ve verzi 74 kW je velice spolehlivá. Výkonnější varianta 81 kW s proměnným časováním ventilů už stejně jako atmosférický dvoulitr (pojící se pouze v převodovkou CVT) trpí na vydírající se přesuvníky, které po čase nejsou schopny fixovat vačkový hřídel v příslušné pozici. Oprava vyjde na osm až deset tisíc korun.
V obou případech si dobře rozmyslete přestavbu na LPG: servisy poukazují na fakt, že továrně upravené verze šestnáctistovky pro spalování LPG měly již z výroby jinou hlavu válců, písty i ventily (viz například Dacia Duster 1.6 16V LPG) a pouhá vestavba LPG na původní „čistě benzínovou“ verzi se může záhy projevit na velkém mechanickém opotřebení motoru.
Je škoda, že na trhu není větší podíl povedených přeplňovaných motorů TCe, z nichž asi nejspolehlivější je dnes už nenabízená čtrnáctistovka, vyvinutá ve spolupráci s Nissanem.
Renaultovy diesely nemají moc dobrou pověst, ale zde za předpokladu zkrácených intervalů výměny motorového oleje vcelku rozumně fungují. Týká se to jak dříve nechvalně proslulého 1.5 dCi, tak i větších 1.9 dCi (nabízen do r. 2011) i 2.0 dCi.
Odolnost podvozku je poměrně dobrá, častěji se objevují spíše jen vůle ve spojovacích tyčích řízení, pro tento model charakteristickou závadou je i nefunkční regulace ventilátoru topení, týká se však většinou jen vozů vyrobených před rokem 2010.
Motory, které doporučujeme
1.4 TCe 96 kW
Na konstrukci přeplňované čtrnáctistovky nabízené do roku 2013 se z velké části podílel japonský Nissan a v praxi je to znát: Velmi spolehlivý, tichý a pružný agregát padne Méganu jako ulitý. Díky nepřímému vstřikování paliva je spotřebou trochu citlivější na jízdní styl, klidnějšímu řidiči se však do hodnoty 8 l/100 km vejde s rezervou.
Typické závady
- Průnik vlhkosti do zadních svítilen i zavazadelníku
- Nefunkční ventilátory topení
- Vadné snímače pozice vačkového hřídele
- Vůle ve spojovacích tyčích řízení
- Poruchy přesuvníku variabilního časování ventilů (1.6 16V 81 kW a 2.0 16V 103 kW)
- Závady zapalovacích cívek (benzínové verze)
- Závady palivových čerpadel (sporadicky u TCe)
- Opotřebené dvouhmotové setrvačníky (diesely)
- Vůle v uložení zadní nápravy při vysokých nájezdech
- Sporadicky selhání olejového čerpadla u 2.0 dCi
Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!
