Jednou z velmi nebezpečných situací, při kterých dochází i k úmrtí, je situace, kdy jedno vozidlo předjíždí jiné a předjížděné vozidlo začne odbočovat doleva. Zejména při střetu s motorkou patří taková situace mezi životu ohrožující a jedná se o jednu ze základních situací, kterým se motorkáři musí nutně vyvarovat.
Kdo je viníkem v případě takové nehody, záleží na mnoha okolnostech, protože zde dochází ke středu dvou povinností:
- nepředjíždět odbočující vozidlo – §17, odst. 5, písm. e) zákona č. 361/2000 Sb. a
- neohrozit vozidla za sebou při odbočování – §21, odst. 1 č. 361/2000 Sb.
§ 17 zákona 361/2000 Sb. k tomu říká:
(5) Řidič nesmí předjíždět… e) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy.
§ 21 zákona 361/2000 Sb. k tomu říká:
(1) Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.“
Řidičská oprávnění I. díl: Jaký řidičák potřebujete na motorku, tříkolku a čtyřkolku?
Daná problematika byla už řešena i soudy, kde Nejvyšší soud uvedl:
„Obviněný musel v dané situaci věnovat pozornost také bezpečnému odbočení vlevo najetím na úzký most a účelovou místní komunikaci, když předtím zkontroloval situaci za vozidlem a motocykl nezaregistroval, přičemž na všechny tyto úkony měl do střetu obou vozidel časový interval pouze 4,7 sekundy a až od tohoto časového okamžiku mohl podle znalce motocykl za sebou spatřit. Při odbočování v takové situaci nelze po řidiči požadovat, aby neustále kontroloval pouze situaci za vozidlem (viz též 5 Tdo 10/2008). Významnou okolností je také samotná nepovolená rychlost motocyklu řízeného poškozeným, kterou soud uvádí ve skutku jako nejméně 57 km/hod. Podle znalce ale rychlost motocyklu byla 57 až 63 km/hod., přičemž nelze v neprospěch obviněného uvádět pouze nejnižší hodnotu tohoto rozmezí.“
„Z hlediska hodnocení míry zavinění dopravní nehody tak soud I. stupně jednostranně přihlížel pouze k ustanovení § 21 zákona o silničním provozu a tedy k porušení zákonných povinností pouze na straně obviněného, přičemž také neučinil jasné skutkové zjištění ohledně otázky dávání znamení o změně směru jízdy vlevo, ač jde o otázku podstatnou. V návaznosti na to pak vůbec neřešil míru zavinění dopravní nehody na straně samotného poškozeného a dodržení jeho povinností vyplývajících z ustanovení § 17 téhož zákona, přičemž ani odvolací soud toto pochybení nenapravil.“
Celkově jsou závěry soudu pro nás jako pro řidiče následující:
- pokud odbočující dal včas znamení o změně směru jízdy a přesvědčil se přiměřeným způsobem o situaci za sebou, neporušil žádnou ze svých povinností a viníkem nehody být nemůže
- pokud existují pochybnosti o tom, jestli obviněný své povinnosti neporušil (např. je sporné, jestli blikal nebo ne), musí být tato skutečnost vyložena ve prospěch obviněného
- Samozřejmě pro motorkáře platí, že bez ohledu na to, jestli někdo bliká nebo ne, tak v křižovatce se zásadně nepředjíždí
Čtěte dále:
Povinná výbava vozidel (aut a motorek) – II. část Řidičská oprávnění I. díl: Jaký řidičák potřebujete na motorku, tříkolku a čtyřkolku? Právní poradna: Kdy můžu začít vozit děti na motorce? Povinná výbava vozidel (aut a motorek) – I. část Řidičská oprávnění II. díl: Jaký řidičák potřebujete na osobní auto a přívěs? Povinné zimní pneumatiky: Kdy v zimě můžete jezdit na letních? Video: Právní poradna – je povinnost blikat pokud jedu rovně, ale hlavní odbočuje? 7 tipů, jak připravit auto na zimu