I když se u nás jako nová prodávala minimálně, díky individuálnímu dovozu zejména z Německa a Itálie je nabídka ojetých Alf 159 poměrně široká.
Podstatnou změnou oproti předchozímu modelu 156 je mnohem vyšší jízdní komfort a také spolehlivost benzínových motorů. Někdejší choulostivé čtyřválce Twin Spark nahradily motory od koncernu GM, s nímž Italové spolupracovali. Jedinou výjimkou je vlastní (a tentokrát velmi povedený) přeplňovaný 1.8 TBi, na který však narazíte velmi vzácně.
Svého času byla Alfa 159 kritizována na vysokou hmotnost, což platí zejména u předfaceliftových modelů (před r. 2008). Pozdější modely mají o něco lehčí karosérii a používají hliníkové díly náprav, což snížilo základní hmotnost o cca 45 kg.
Na jízdních vlastnostech se to až tak zásadně neprojevilo. Zde hraje zásadní roli hmotnost konkrétního použitého motoru, zejména pětiválce 2.4 JTD a šestiválce 3.2 V6 jsou stále pro příď zbytečně těžké. Jízdní komfort se však mírně zvýšil.
Odolnost podvozku je v mezích průměru. Nad hranicí 100 000 km se objevuje vůle v čepech, kvůli kterým je třeba měnit celá ramena. U starších kusů se objevily problémy s netěsností hřebene řízení, vzhledem k vyšším cenám dílů a oprav se proto vyplatí podrobná prohlídka na zvedáku.
Všechny motory s označením JTS mají rozvodový řetěz, který u více jetých čtyřválců (1.9 a 2.2 JTS) občas trpí protažením a rozladěním systému časování ventilů. Neshodné pozice vačkových hřídelí pak zapříčiní přechod motoru do nouzového režimu.
Zmíněné motory JTS předvádí větší zátah teprve až ve vyšších otáčkách, moc velké pružnosti pod hranicí 4000 otáček se nedočkáte dokonce ani od šestiválce 3.2 V6, což je vzhledem k jeho luxusnímu objemu překvapivé a hodně negativně se to odráží na spotřebě – běžně nad 12 l/100 km.
Největší část ojetin má naftový motor (nejčastěji některou z verzí 1.9 JTD) a zejména u mladších modernizovaných modelů převažuje karoserie kombi. Ta je v tradici značky sice elegantní, ale skromný zavazadelník o objemu 445 litrů nedává kromě většího vstupního otvoru této verzi žádný hlubší smysl.
Vrcholné modely s pohonem všech kol Q4 mají poctivý mezinápravový diferenciál Torsen, který dále zlepšuje trakci i jízdní vlastnosti a je velmi spolehlivý. Škoda že se nedal kombinovat i s jinými než velmi těžkými pětiválcovými a šestiválcovými motory, s nimiž Alfa navzdory propracovanému podvozku moc mrštně nepůsobí.
Nejspolehlivějším dieselem je 2.0 JTDm, nabízený od modernizace. Starší agregáty 1.9 JTD a 2.4 JTD už mají své drobné mouchy a dost špatně si rozumí s filtrem DPF (je–li nainstalován).
Motory, které doporučujeme
1.8 TBi/ 147 kW
Takto poháněné Alfy budou patřit k nejdražším, neboť motor přišel do výroby pozdě (od roku 2009). Jede ovšem výborně, byť jeho charakteristika má blíže k dieselu. Vysoké otáčky mu nevoní, z těch nízkých však zatahuje tak mocně, až se nechce věřit udávanému objemu pouze 1742 cm3. Má nádherný „chraplavý“ zvuk, běžně jezdí do 9 litrů a servisy u něj nehlásí žádné vážnější závady.
Typické závady
- Velké opotřebení potahových materiálů
- Závady elektroinstalace (zejména v motorovém prostoru)
- Vůle v přední nápravěZanesené EGR ventily (diesely a 3.2 JTS)
- Poškozené dvouhmotové setrvačníky a spojková ložiska (diesely)
- Natažené rozvodové řetězy (1.9 JTS a 2.2 JTS)
- Závady systému DPF (diesely)
- Vadná regulace plnícího tlaku (diesely)
- Opotřebené poloosy (zejména u silnějších dieselů)
- Úniky oleje z hřebene řízení
- Rychlý únik chladící kapaliny po sklouznutí hadice (2.4 JTDm)
Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!
