Dacia Duster se podobně jako třeba Logan profiluje coby poměrně spolehlivý vůz, štvoucí spíše drobnými nedodělky než závažnými závadami. V první řadě je třeba připomenout, že velká kola, vysoká světlá výška a vysoký posez nejsou automatickou zárukou dobrých terénních schopností – ty Duster získává právě až v „plnohodnotných“ verzích s pohonem všech kol. Jejich cena je i díky sofistikované technice pohonu 4×4 (spolehlivý a uživatelsky nenáročný elektromagneticky ovládaný systém ála Nissan X-Trail) logicky o mnoho vyšší než v případě jednodušších předokolek.
Výběr ideálního motoru mohl být jednoduchý, nebýt té maličkosti, že původně favorizované verze 1.6 16V LPG (kvůli nejnižším provozním nákladům) je k mání pouze u verze s předním pohonem. Byť má šestnáctistovka své roky, moc nejede a na dálnici kvůli krátkým převodům zbytečně hlučí i žere, stále jde o jednoduchý motor s potenciálem minimálních servisních potřeb i po letech.
Dacia navíc vzala originální fabrickou přestavbu na LPG velice vážně, neboť motor má proti originální benzínové verzi 1.6 16V jinou hlavu válců, písty i ventily. Kdo si vystačí jen s předokolkou, tomu bychom „fabrickou“ verzi na LPG doporučili v první řadě.
Pro verze 4×4 byla k mání buď jen čistě benzínová 1.6 16V, u které byla „omylem“ vyrobena početná série s opačně namontovanými axiálními ložisky klikového hřídele (vozy byly svolávány k výměně motoru), nebo diesely 1.5 dCi. Zde je dobrá zpráva: Duster 4×4 již má vždy spolehlivější vstřikování, zatímco k předokolkám se v prvním roce výroby ještě dostala i problémovější verze agregátu 1.5 dCi/63 kW.
Vůbec nejlepší jsou motory 1.5 dCi 81 kW, které již mají prokazatelně modifikované uložení klikové hřídele (stejně jako novější verze s rovnými 80 kW) a za předpokladu zkrácených intervalů výměny motorového bychom je do čtyřkolky preferovali.
Základní mechanika Dusteru funguje dobře, jen od posílené přední nápravy z Loganu asi mnozí čekali víc – často se z ní na nerovnostech ozývá lomoz. Ten se ostatně ozývá i z přístrojové desky. V míře adekvátní sdílené francouzské technice se vyskytují závady elektroinstalace, z nichž pro Duster nejtypičtější bývají vadné palivoměry, kvůli kterým je třeba někdy měnit celý drahý přístrojový štít. V tradici značky mají laky nevalnou kvalitu – odletující kamínky umí brzy oštípat barvu až na plech, který pak může začít bodově rezivět.
Motory, které doporučujeme
1.5 dCi 81 kW 4×4
Aby se Duster jako terénní vůz pouze netvářil, ale skuteční jím i byl, měl by mít pohon 4×4. Jednoduchá benzínová šestnáctistovka by spolehlivostí vyhovovala, bohužel v kombinaci s 4×4 má vysokou spotřebu, je hlučná (díky velmi krátkým převodům) a líná. Diesel nabízí lepší dynamiku, spotřebu i kulturu chodu. Nejvýkonnější patnáctistovka od Renaultu již neměla problémové vstřikování a výrobce sliboval i odolnější klikový mechanismus. Přesto berte pokud možno vozy, které prokazatelně jezdily na výměnu oleje mnohem dříve než po povolených 30 000 km.
Typické závady
- Uvolněný ochranný kryt pod motorem
- Závady vstřikovačů u dCi (zejména verze 63 kW)
- Vrzání opotřebených silentbloků v uložení stabilizátoru
- Nepřesný palivoměr (mění se často celý přístrojový štít)
- Úniky oleje z převodovky
- Závady elektroinstalace
- Pazvuky a vrzání v interiéru
Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!
