Model 407 svého času šokoval novináře i zákazníky. Pozitivně tím, že zcela nečekaně nabídl špičkové jízdní vlastnosti. Jeho podvozek s lichoběžníkovou přední nápravou patřil k nejsložitějším jak materiálově, tak kinematicky.
Auto potěší perfektní směrovou stabilitou, přesným řízením a zvláště na silnicích s kvalitní povrchem si může řidič dovolit dříve nemyslitelně rychlé průjezdy zatáček. Musí ovšem naopak oželit část někdejší „francouzské“ vláčnosti, typické pro modely 405 a 406. A na rozdíl od nástupce (Peugeot 508) nebyl složitý a výrobně drahý podvozek vyhrazen jen nejvýkonnějším modelům, ale byl zde plošně u všech verzí.
Negativně pak model 407 překvapil zákazníky očekávající prostornost, coby do té doby tradiční vlastnost střednětřídních Peugeotů. I menší model Peugeot 307 nabídl vzadu víc místa, zklamáním je i relativně malý zavazadelník.
Praktičnost je celkově slabá stránka auta. Ještě ji snižuje dlouhý přední převis, komplikující parkování a třeba i výjezdy z podzemních garáží, v jejichž zlomech si 407 pravidelně „dere nos“. Dvojnásob to platí pro dále snížené dvoudveřové Coupé, jehož pořízení bychom doporučili jen opravdovým fanouškům značky. Už proto, že ceny některých karosářských dílů jsou u něj bez přehánění šílené.
Peugeot 407 se coby ojetina profiluje jako průměrně spolehlivý vůz. I při výběru správné motorizace (ideálně co nejnovější 2.0 HDi) a slušné odolnosti podvozku (mimo spodní rejdový čep přední nápravy) je tu stále dost věcí, které umí zlobit. Typicky elektroinstalace – tradiční bolesti všech složitějších francouzských aut.
Rozpětí problémů je velmi široké, k těm nejčastějším patří selhávající odjišťování zadního skla u kombi, závady senzorů teploty i rozdílových tlaků u filtrů DPF, závady modulu páček pod volantem, závady ovládání klimatizace, časté je i „blednutí“ displejů na středovém panelu.
Rozmluvili bychom přetěžovanou naftovou šestnáctistkovku, která se po letech stává továrnou na karbon, a také těžké šestiválcové motory, zde vždy spojené s automatickou převodovkou. Ten potenciálně nejproblémovější se jmenuje 2.7 HDi, často u něj selhávají EGR ventily a známé jsou i případy zadření ojničních ložisek, končící vždy kompletní výměnou motoru.
Z benzínových verzí je vcelku dobrou volbou největší čtyřválec 2.2, který lze sehnat levněji než oblíbené diesely, počítejte však u něj s minimálně devítilitrovou spotřebou. Obrovským kladem je tradičně (již od dob Peugeotu 405) výborná protikorozní ochrana.
Motory, které doporučujeme
2.0 HDi 120 kW
Nejvýkonnější verze naftového dvoulitru se do modelu 407 dostala až v samotném závěru výroby, střídala podobně výkonné 2.2 HDi Biturbo. Jeho zátahu sice nedosahuje, zato je dvoulitr mechanicky jednodušší, ve verzi 120 kW naprosto „vychytaný“ a bezproblémový. Neméně důležité je to, že i samo auto bylo v té době již zbaveno největších problémů – a těch zpočátku nebylo málo…
Typické závady
- Závady turbodmychadel (nejvíc 1.6 HDi)
- Závady dvouhmotových setrvačníků (opět nejvíc 1.6 HDi)
- Poruchy EGR ventilů (nejvíc 2.7 V6 HDI, v závěsu 2.0 HDi a pak zbylé diesely)
- Vadné zapalovací cívky (benzín 3.0 V6)
- Problémy na systému DPF-FAP (diesely), závady teplotních i tlakových čidel, vyčerpaná životnost filtru
- Vůle v přední nápravě (rejdové čepy)
- Závady elektroinstalace – široký okruh problémů
- Závady automatických převodovek
- Závady podtlakového okruhu (diesely)
- Úniky oleje ze servořízení
- Závady vstřikovačů i regulace tlaku čerpadla (více jeté HDi)
- Závady klapek aktivního tlumiče výfuku (benzín 3.0 V6)
- Spotřeba oleje (více jeté benzínové 1.8 a 2.0 16V)
- Závady chlazení
Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!
