Honda Civic VIII. generace (2005 – 2011): Profil ojetiny

CELKOVÉ HODNOCENÍ 2.75 z 5.0
  • Jízda
    3 z 5.0
  • Komfort
    4 z 5.0
  • Kvalita
    2 z 5.0
  • Náklady
    2 z 5.0
Redakce
0

Osmá generace Hondy Civic, charakteristická svým „UFO“ designem (v případě hatchbacku), je další z modelů Hondy, které se pro evropský trh vyráběly ve Velké Británii. Z Japonska pocházely pouze velmi vzácně vídané hybridní sedany s motorem 1.3 IMA, na ty však u nás prakticky nenarazíte – stejně jako na relevantní informace o jejich spolehlivost.

Jinak o Civicu 8G lze ve zkratce říct, že jde o nečekaně praktický vůz s velmi dobrou spolehlivostí, ale horším komfortem odpružení a méně zábavnými jízdními vlastnostmi (mimo Type-R). Speciálně se to tyká právě hatchbacků, které mají jinak konstrukčně řešený i jinak odladěný podvozek než jízdně vyváženější komfortnější 4 dv. sedany.

Nízký komfort odpružení, doprovázený rázy a občas dokonce i odskakováním na nerovnostech, je nejcitelnější u těžké dieselové verze, která jinak nabízí výbornou dynamiku díky pružnému motoru. Svého času byl podle novinářů právě diesel 2.2 i-CTDI velkým argumentem, proč tento vůz kupovat, u ojetiny bychom k němu přistupovali obezřetněji. Stále je nadprůměrně spolehlivý, ale vysoké ceny originálních dílů a mnohem dříve se rozkládající a nejméně harmonický podvozek z něj nedělají jednoznačnou volbu. Také spojka i dvouhmotový setrvačník vydrží u této verze nejméně ze všech, tedy nepočítáme-li předčasně spálené spojky u sportovního benzínového modelu Type-R.

U dieselu velký pozor na kusy dovezené ze zahraničí. Ty už mohou mít fitry DPF, s kterými si motor 2.2 i-CTDi ještě moc nerozuměl a navíc coby náhradní díl stojí naprosto scestné peníze (4 200 €).

Benzínové motory jsou výrazně lehčí, jejich specifikem je jen potřeba kontrolovat ventilovou vůli – podle výrobce ideálně každých 40 000 km (tu však podle slov automechaniků bývá třeba znovu vymezovat jen v případech extrémně jetých exemplářů). Některé kusy motoru 1.8 prodělaly svolávací akci z důvodu vysoké spotřeby oleje zapříčiněné poškozením ventilových vodítek při montáži, následně dostaly novou hlavu válců.

Zajímavé je i rozdílné chování motorů 1.4. Starší 8ventilová verze s dvojicí svíček na válec je vhodnější do města – lépe táhne v nízkých otáčkách. Pozdější 16ventilová 1.4 i-VTEC je na tom subjektivně přesně opačně. Všechny motory bez výjimky mají bezúdržbový rozvodový řetěz. Sporadicky se vyskytují závady zamykání, nejčastější stížnosti směřují k hlučnosti podvozku (klepání tyček stabilizátoru, uložení zadních tlumičů, celkově slabší odhlučnění podvozku) a také občasným pazvukům v interiéru, kterým nahrává i ne zcela vzorná torzní tuhost karosérie. Protikorozní ochrana karosérie je bez připomínek.

Motory, které doporučujeme
1.8 i-VTEC

Nejvýkonnější „civilní“ benzínový motor dodávaný do všech karosářských variant. Jeho předností je tichý chod, solidní pružnost a nízká spotřeba – není problém s lehkou nohou jezdit za 6 litrů. Pro běžného uživatele je naprosto ideální, svižněji jezdícím řidičům může vadit jeho velká „setrvačnost“, charakterizovaná pomalejším stoupáním do otáček i padáním z nich. Spolehlivost výtečná.

Typické závady

  • Závady spojky a dvouhmotových setrvačníků (více jeté diesely)
  • Závady filtru pevných částic (je-li u dieselu instalován)
  • Klepání tyček předního stabilizátoru (při vyšších nájezdech)
  • Závady EGR ventilů (vzácně)
  • Pazvuky v interiéru (u hatchbacku částečně způsobené nižší torzní tuhostí karosérie)

Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!

Author
Redakce